Komunikace beze slov

Už jen podle názvu to zní velmi zajímavě, protože komunikovat, aniž bychom používali hlas, není vůbec jednoduché. Když k nám přišla paní, která nám o tomhle vyprávěla a učila nás aspoň trochu porozumět a pocítit, jaké to je neslyšet případně i nevidět, nestačila jsem se divit, jak je to těžké a že znakový jazyk je stejný jako třeba český jazyka, to znamená, že má i svou gramatiku, která je velmi obtížná. Naučit se znakový jazyk je stejně obtížné jako naučit se jakýkoliv cizí jazyk. Přednáška byla rozdělena do několika "fází". 1) Odezírání, kde jsme se dozvěděli, že opěrnými body pro odezírání jsou zejména samohlásky.

2) Hmatové čtení řeči, což jsou různé vibrace hlasivek, směr výdech a podobně, tuto řeč používají lidé s postižením zraku i sluchu, které můžeme znát pod názvem hluchoslepota. Patří sem i typ abecedy psaný do dlaně, tuto abecedu jsme si zkoušeli psát na gumové rukavice do dlaně a bylo to pro nás zábavné.

3) Znakování, které využívá běžné důležité pojmy z našeho českého jazyka, které ukazujeme jako gesta.

4) Znakový jazyk, který nám byl představen jako složitý systém se svou gramatikou a historií pro komunikaci neslyšících.

5) Braillovo písmo, které využívá pro  zápis mřížku se šesti políčky tzv. šestibod. Čte se pomocí hmatu. Také toto písmo jsme si vyzkoušeli.

Takže jak vidíte "Komunikace bez slov" může být sranda, ale zároveň není vůbec jednoduchá. Tato přednáška se mi moc líbila a byla velmi poučná a zajímavá. Musím říct, že mám respekt ke všem, co takhle pomáhají a také ovšem k těm, kteří se nevzdávají a bojují s tímto postižením.

Nela